Saroléa | historie | Saroléa v Československu
Saroléa v Českých zemích
-
První motocykly Saroléa k nám dorazily téměř se zahájením jejich výroby. Již v roce 1903 vyšel v Lidových novinách v Brně inzerát fy Petr Kohout, Vávrova 40, který společně s různými velocipédy nabízel i nové modely Saroléa. Kolik jich prodal je dnes asi nezjistitelné.
Generální zastoupení Saroléa & Velocette Ing. Jiří Formánek
Generální zastoupení zřídil roku 1923 v Praze - Vršovicích, ve Vinohradské 7, pětadvacetiletý Ing. Jiří Formánek. „Sáry“ šly dobře na odbyt, postupně přibral zastoupení motocyklů Velocette, automobilů Austin a Morris, olejů Sternol a mnohé motoristické výzbroje.
Koncem dvacátých let prostory ve Vinohradské nestačily a prodejna se přestěhovala na novou adresu Horymírova 72. Tady ostatně byly již nějaký čas sklady, správkárna a montážní dílny. Motocykly se údajně, dle svědectví pamětníků, dovážely v dílech kvůli nižšímu clu. Rovněž zde modernizovali stroje převzaté na protiúčet. (Pro větší atraktivitu byly repasované motocykly lakovány i v jiných barvách než tradiční černé.)
Generální zastoupení Saroléa & Velocette Jan Formánek
V roce 1930 došlo ke změně majitele a názvu. Firmu převzal bratr ing. Jiřího Formánka, tehdy teprve dvaadvacetiletý Jan Formánek, poté co vystudoval obchodní akademii a vrátil se ze zkušené po evropských továrnách. Velmi mlád tak na počátku krizových let dostal na starost rodinný podnik, zatímco ing. Jiří Formánek zůstal pouze podílníkem a dále byl činným coby soudní znalec v oboru motorismu.
Krize si samozřejmě vyžádala změny. Jan Formánek přenechal zastoupení vozů Morris firmě John Fowler ČSR, která však zanedlouho vyhlásila úpadek. Naopak na významu získala opravna a obchod s ojetými stroji, a to nejen Saroléa a Velocette, ale s motocykly a později i automobily všech značek. V roce 1934 přibral Formánek zastoupení motocyklů Ogar.
Rok 1935 přinesl hospodářské oživení, a tak v koncesním povolení, krom věcí souvisejících s motorismem, nacházíme také povolení ku obchodování se sportovním zbožím, radiopřijímači, fotografickými potřebami, lepidly a barvami, leč také plynovými maskami či máslem. Za okupace se činnost, rovněž jako u mnoha jiných zastoupení, scvrkla na opravy, prodej sportovních potřeb, radiopřijímačů a samozřejmě věcí souvisejících s cyklistikou.
V červnu 1945 zamířil Jan Formánek s browningem v kapse do pohraničí, kde vyhledával stroje „zapomenuté“ wehrmachtem. Ve čtyřicátém šestém přišly na trh první poválečné motocykly Saroléa a mohlo se zdát, že vše pojede ve starých kolejích. Tato iluze skončila roku 1948, někdy kolem 28. února. Zbývá ještě dodat, že bratři Formánkové byli syny Dr. Inž. Formánka, významné kapacity v chemickém průmyslu. Na jeho jméno narazíme v dobovém tisku nejen z oboru chemie, ale i v motoristických časopisech. Byl autorem mnoha odborných knih a článků, mimo jiné pojednávajících o pohonných látkách pro automobily, motocykly, průmyslové motory apod.
-
Horymírova 72, Praha - Vršovice
Ačkoliv z historických pramenů jsou známa vyobrazení prodejen motocyklů BSA, Indian, Ogar atd., nebyla doposud podchycena žádná reklamní fotografie generálního zastoupení Saroléa. Onen poněkud záhadný fakt pomohl objasnit až v roce 2015 pan Adalbert Černý, vršovický patriot, který již léta sbírá fotografie, prospekty, ročenky - a vůbec vše, co souvisí se starými Vršovicemi. Zaslal skeny z jakéhosi blíže nedatovaného almanachu či brožurky. Vřelé díky!
Tisk není příliš kvalitní (patrně vydáno v období Protektorátu?), přesto přináší pozoruhodné informace. Žádné representativní výlohy plné motocyklů. Zastoupení a servis se nacházely v několika boudách na dvorku periferního činžáku, společného s místním uhlířem. Propagačně vskutku nepoužitelné. Podle reklamy na Ovrhaul (na snímku označeno čís. 4) fotografováno patrně roku 1938. (Článek o přípravku Ovrhaul vyšel v časopisu Motor Journal 9/2002 a 1/2004.) Dále lze na fotografii rozeznat reklamní ceduli Saroléa (čís. 1), vývěsní štít firmy Formánek (čís. 2) a reklamu na oleje Sternol (čís. 3). Doufejme, že tyto snímky nebyly poslední, a že se podaří nalézt také obrázky prodejny ve Vinohradské 7.
-
Počet motocyklů ve Velké Praze k 1. lednu 1928
(celkem evidováno 129 značek)
Indian - 338 • BSA - 213 • Harley - 197 • DKW - 94 • AJS - 73
Saroléa - 68
New Hudson - 61 • Raleigh - 50 • L & K - 48 • Walter - 48 • FN - 48 • Puch - 44
Excelsior - 39 • Orion - 39 • Triumph - 38 • Levis - 37 • New Imperial - 34
Rudge - 34 • Gnome Rhone - 31 • D-Rad - 27 • ACE - 25 • NSU - 24 • Matchless - 23
Torpedo - 23 • Ariel - 22 -
Saroléa Klub
„Provolání, dne 30. 1. 1929
Všem majitelům motocyklů Saroléa a Velocette, všem přátelům a zájemcům o tyto značky, oznamujeme založení Motocyklistického, sportovního a společenského klubu Saroléa v Praze. Zveme Vás všechny srdečně do svého středu, kde v každém případě do našeho oboru spadajícím naleznete jistě odborníky schopné Vám poraditi a pomoci. Chceme si sdělovati své zkušenosti a dojmy tak, aby každý náš člen byl bohat zkušenostmi všech ostatních a každý jedinec aby sloužil k dobru a poučení celku. Vzájemná podpora a jednotný postup umožní nám používání výhod a zařízení jednotlivci nedostupných. Hodláme pořádati společné výlety, soutěže a závody, zřizovati společné garáže a cvičiště, zakupovati společně pohonné látky a jiné potřeby, užívati spolkových výhod u pojišťoven, v opravnách, při vyjednávání s úřady a korporacemi apod. …“
Saroléa Klub byl druhý nejstarší značkový klub v ČSR, založený několik měsíců po Harley Klubu. Zpočátku fungoval jako sdružení vlastníků motocyklů Saroléa a Velocette, záhy se stal otevřeným pro majitele ostatních značek a jeho náplň se rozšířila i na účast a pořádání sportovních podniků a společenských akcí. Ustavující schůze proběhla v prosinci 1928 a od té doby se datuje čilá klubová činnost. Od samého začátku měl klub ve svém středu významné amatérské závodníky a osobnosti motorismu. Jmenujme především ing. Štěpána, který udělal mnoho pro úspěch a prosazení značky u nás, a který byl úspěšným závodníkem ve dvacátých letech. Z dalších pak Vaňka, Zweiga, ing. Kašpara, Klíra, Bezděka, Čížka, Plitze, Trnku, Böhma, Juhana … a samozřejmě oba bratry Formánky. V prvních letech předsedal klubu Dr. Ing. Vratislav Velich, další důležitá osobnost motorismu dvacátých let.
Ještě v roce 1929 byly pořízeny klubové odznaky. Postupem času se přidal hlavičkový papír, legitimace, kronika, časopis, různé putovní poháry apod. Jako první velký klubový počin lze označit úspěšné absolvování památné, obzvláště obtížné Zimní motocyklové soutěže 10. února 1929. Z dalších činností možno jmenovat různé odborné přednášky, zajištění levnějšího benzínu pro členstvo a zdařilá účast na Zbraslavi, kde měl klub v Žákově zatáčce pronajaté místo pro stanoviště svých členů.
Vzhledem k množství výletů a jiných jízd byla od roku 1930 každoročně vypisována Výletní soutěž Klubu Saroléa. Veškerou aktivitu členstva hodnotily zvláštní koeficienty, přičemž nejníže stál individuelní výlet, klubový kolektivní výlet na tom byl lépe a nejvíce bodů šlo získat za účast na soutěžích. Zhodnoceno bylo pochopitelně i množství ujetých kilometrů. Ceny, jak jinak, věnovala fa Formánek. Ostatně, v Horymírově 72 se nacházela také vývěsní tabule klubu s informacemi o nejbližších akcích a s fotografiemi z akcí proběhnuvších.
Kladně hodnoceným i v odborném tisku bylo pořádání kurzů o údržbě a ošetřování motocyklů, zahájené 17. ledna 1932, určené nejen členům klubu, ale především široké veřejnosti. Ve obdobném duchu pak klubové aktivity pokračovaly po následující roky. Činnost klubu, tak jako všech ostatních, byla násilně ukončena k 30. červnu 1939. Po válce již nebyla obnovena.
-
Sport & Saroléa v Československu
Byla to hlavně dvacátá léta, kdy motocykly Saroléa s úspěchem závodily také na tuzemských tratích. Z jezdců je nutné v prvé řadě jmenovat Ing. Václava Štěpána, který patřil mezi naše přední motoristy té doby. Byl jedním ze zakladatelů Saroléa Klubu, vítězil nejen na strojích Saroléa, ale také Velocette či Grindlay-Peerless. Ze sukcesů na Saroléa možno jmenovat kupř. závody do vrchu Schöber u Rumburku, Lochotín - Třemošná u Plzně, Ecce Homo, Příkazy - Křelov, Knovíz - Olšany či závody na letenském stadionu. A samozřejmě Zbraslav - Jíloviště ... Z další závodníků na Saroléa zmiňme jména Klír, Zweig, Vaněk, Kašpar atd. Za povšimnutí jistě stojí i zlaté medaile z Československé zimní soutěže. S tvrdým dopadem hospodářské krize sportovní činnost ustávala a v druhé půli třicátých let již amatérští jezdci na Saroléa neměli téměř žádné šance prosadit se v konkurenci protežovaných tuzemských značek Jawa a ČZ.
„Bylo vskutku odvážné, odhodlal-li se Klub Saroléa debutovati právě v největším našem závodu, jímž Zbraslav - Jíloviště bezesporu jest. Jelikož nezměřili jsme své síly doposud v žádném podobném podniku, je pochopitelné, že vyskytly se obavy. Ukázaly se však zcela zbytečnými. Nedělní Zbraslav dokázala, že Klub Saroléa má ve svém středu nadějné sportovce, kteří již svým prvým startem vynikli značně nad průměr. Spokojím se pouze s konstatováním holých fakt. V klubovním závodu startoval za náš klub pouze Jožka Klír na Saroléa 500 ccm a absolvoval trať za 3:30.8 sek., umístiv se tak na druhém místě, pouze šest desetin vteřin za prvým. Klír vyjel nádherný závod. Neváhám tvrditi, že to byl nejklidnější závod a nejčistší styl mezi klubisty vůbec. Největšího úspěchu však dosáhl kol. Dr. Zweig z Brna, který v mezinár. závodu do 500 ccm, v konkurenci největších „kanonů“ zahraničních i našich, umístil se na pátém místě jako prvý československý závodník. ...“
(Zprávy Saroléa Klubu, č. 8, 1929)
-
