Saroléa

Saroléa | historie | 1918 - 1929

Saroléa 22F, 550 SV, 1923

Zlatý věk

  • Po čtyřech letech bojů, které Belgii značně poznamenaly, obnovil Martin Fagard roku 1919 výrobu inovovanou předválečnou pětistovkou. Motocykl dostal převodovku umístěnou již klasicky za motorem, čili měl v základu vzhled motocyklů Saroléa (ale i jiných značek) ve dvacátých letech. Modelová řada se ustálila na objemových třídách 550, 500 a 350 ccm. Typové značení 22, 23 a 25, poté následuje písmeno značící rok výroby. Kupř. 22F je 550 ccm z roku 1923. Tento způsob koresponduje s filosofií naznačenou v úvodní citaci článku Dr. Velicha. Značka si držela zdravě konservativní styl, ale zároveň každý rok uvedla nějakou novinku, úpravu atd. Což dnes poněkud komplikuje renovace méně znalým kolegům, pro které pětistovka z dvacátých let jedna jest a rok výroby střelí od boku, samozřejmě, čím nižší, tím lepší. Není pak žádnou zvláštností uzřít stroje, které jsou kombinací nejen různých roků výroby, ale i kubatur.

    Saroléa 23F, 1924

  • Pětsetpadesátky byly v nabídce krátce, od roku 1919 do roku 1923, první třistapadesátka pochází z roku 1922. Do roku 1923 se alternativně montoval jak řetězový pohon, tak pomocí klínového řemene, poté již byla pouze celořetězová provedení. V roce 1923 vznikl prototyp prvního OHV modelu, bylo nabídnuto na přání elektrické osvětlení, o rok později se začala sériově montovat automatická olejová pumpa Best & Lloyd (doposud mazání pouze ruční pumpičkou, případně doplněnou o regulovatelné kapátko), či bubnové brzdy místo dosavadních špalíkových.

    Rok 1923 je také důležitý z hlediska veteránského. Na karterech ze zadní strany, pod přírubou válce, začalo být raženo značení EAL plus číslice. Vyjadřuje rok výroby (kupř. EAL3 = 1923). Udrželo se až do začátku třicátých let, kdy došlo ke změně číslování typů. Ve stejném roce se motocykly začaly lakovat kompletně v černé, se zlatými linkami na nádrži a charakteristickým logem v kurzívě. Tedy nejznámější barevné provedení.

    Saroléa 550       Saroléa 23A, 500, 1919

    Saroléa 22A, 550, 1919       Saroléa 25B, 350, 1924

  • Důležitou novinku přinesl rok 1925. Pro sportovce a hlavně závodníky připravila továrna první model přezdívaný á colonnettes, čili něco jako na sloupkách. Pojmenování dostal podle systému uchycení válce ke karteru dlouhými svorníky procházejícími až do hlavy. Konstrukce umožňovala vyšší kompresi pro použití speciálního paliva. V roce 1928 u rekordního stroje pro Montlhéry byly tyto sloupky dokonce zdvojeny, tj. přidány ještě čtyři vnější.

    Saroléa, 23R, 1927, á colonnettes

  • „Uvedení motoru vchod: Je-li benzinová i olejová nádržka naplněna, otevři kohoutky u obou těchto nádržek a přeplň karburátor benzinem tím způsobem, že stlačíš jehlu v plovákové komoře, až počne benzin odkapávati. Pak otevři plynovou páčku karburátoru na pravé straně řidítek (delší, spodní) asi na 1/3 jejího pohybu a uzavři vzduchovou páčku karburátoru (kratší, vrchní). Předstih zapalování nastav asi na 2/3 plného předstihu, popřípadě i více, malou páčkou na levé straně řidítek. Přesvědč se, zda-li rychlostní páka je na volnoběhu. Kliku kickstarteru sešlápni dolů tak, abys vystihl nejvyšší bod kompresse bez otevření výfuku, z tohoto bodu vrať kliku nahoru. Pak stiskni páčku dekompresoru u levé rukojeti řidítek, sešlápni s dostatečnou prudkostí kickstater, avšak dříve ještě než dosáhne noha nejnižší polohy, uvolni opět rychle páčku dekompresoru.
    Jestliže se motor neuvedl v chod na první sešlápnutí, opakuj spouštění popsaným způsobem znovu, při čemž možno po případě poněkud změniti shora předepsané polohy plynové, předstihové, příp. i vzduchové páčky a vyzkoušeti tak pro daný stroj nejvýhodnější polohu těchto páček, při které se nejsnáze uvede v chod.“
    (Nejdůležitější pokyny k obsluze motocyklu Saroléa, 1926)

    Reklama Saroléa       Reklama Saroléa       Reklama Saroléa

    Saroléa 23S, 500 OHV, 1928

    Saroléa 1926, Formánek, Motor (Motocykl)       Velocette 1926, Formánek, Motor (Motocykl)

  • V průběhu dvacátých let každoročně přibývaly různé novinky a modernizace: montáž a zvětšování třecích tlumičů pérování, tlumičů řízení, zvětšovaly se průměry brzd, v roce 1927 továrna začala vyrábět vlastní převodovky Saroléa namísto dosavadních kupovaných Sturmey - Archer, v roce 1928 se montovaly modernější olejová čerpadla Pilgrim, změny kontinuálně probíhaly v motoru i na chassis ... Zjednodušeně lze říci, že konkrétní modelový rok celkem přesně určují jednotlivé detaily.

    Firmě se po celá dvacátá léta dařilo, výroba a prodej stoupaly, rovněž tak pověst kvalitních motocyklů, daleko přesahující Evropu. Vyváželi do celého světa, značné obliby stroje Saroléa dosáhly třeba v Japonsku. V roce 1925 správní rada rozhodla o koupi dalších výrobních prostor. Koncem dvacátých let se produkce pohybovala kolem 4000 motocyklů za rok, kapacita továrny umožňovala v případě potřeby chrlit až 75 motocyklů denně. Z obchodní stránky je výsledek dvacátých let velmi pozitivní. Zisky jen v letech 1928/1929 byly 12 mil. franků ze základního jmění 18 mil. Černý pátek však tuhle skvělou jízdu značně zabrzdil.

    Saroléa 23N, 1928, 350 OHV       Saroléa 25F, 350 OHV, 1925

    Saroléa 23O, 500 SV, 1927       Saroléa 25M, 350 SV, 1928

    Saroléa 25P 1929       Saroléa 23S 1928

  • La Motos par excellence

    „... Pro sportovce nejryzejšího zrna přináší Saroléa jako novoroční dárek zcela nový model - s motorem se dvěma výfuky. Výkon tohoto stroje dosahuje 25 až 30 HP, což umožňuje docílení rychlosti, která převyšuje značně 150 km/hod. ... Dlužno ještě připomenouti, že ceny všech modelů jsou značně sníženy, což jest, zvláště u skvěle překonstruované „půllitrovky“, skutečně velkým a milým překvapením, a proto s tím větší oprávněností můžeme přáti čtenářům do nového roku mnoho příjemných jízd na nové Saroléa.“
    (Motor / Motocykl 1929)

    Mimo běžnou řadu třistapadesátek a půllitrů představila firma v roce 1928 zdokonalený model vrchové pětistovky, typ 23U. Nový dvojitý uzavřený rám, sedlová nádrž, nová vidlice s centrálním perem Webb (místo Druid se dvěmi bočními pery, montované již na předválečných modelech), magnet umístěný za válcem, dvouplovákový karburátor AMAC (od roku 1929 Amal), velké ventily o průměru 45, resp. 47 mm - to vše naznačovalo styl motocyklů Saroléa pro následující roky. Často se uvádí, i v dobových materiálech, že u modelu 23U továrna Saroléa prvně použila cirkulační mazání, a to pomocí dvojitého čerpadla Pilgrim. Avšak dobové fotografie, dochované stroje a také katalog náhradních dílů zobrazují vždy standardní jednoduché čerpadlo Pilgrim a „olejové hospodářství“ shodné s podrámovými modely Saroléa z konce dvacátých let. Lze však předpokládat, že továrna u některých prototypových kusů cirkulační mazání testovala. Tohoto závodního Super Sportu bylo vyrobeno za patnáct měsíců 200 kusů.

    Saroléa, 23U, 1928

    Saroléa, 24S, 1929, sidesar       Saroléa 24T, 500 SV, 1929

    Koncem roku byly za neobyčejného zájmu laické i odborné veřejnosti na bruselském salonu vystaveny modely pro nadcházející sezónu 1929. Jedna z nejstarších motocyklových značek řadou 24 vzbudila zaslouženou pozornost. Především módním nízkým rámem, sedlovou nádrží, vidlicí s centrální pružinou a dvojitými třecími tlumiči, cirkulačním mazáním s vestavěným čerpadlem vlastní konstrukce a jinými novinkami, které se osvědčily u typu 23U.

    Cestovní model 24T, spodová pětistovka, měl všechny inovace shodné s OHV modely, jen válec stále ještě s pevnou hlavou a odkryté ventily. Vrchový jednovýfuk 24S dosahoval výkonu 20 k. Double tube 24U Super Sport, někdy též pro zdůraznění svých kvalit označovaný jako Super Sport Speciál, disponoval nárůstem o pět koní, ale stupeň komprese 8:1 bylo možné ještě zvednout, takže výkon vzrost u závodních „alkoholových“ verzí (kupř. 30R) na 30 k a více. Pro ně byl také v průběhu roku 1929 vyvinut selektor nožního řazení.

    Saroléa 24U, 500 OHV, 1929

    Saroléa 24T, 500 SV, 1929       Saroléa 25O, 350, 1929

    Saroléa, 24S, 1929, sidesar       Saroléa 24U, 500 OHV, 1929

    Zatímco půllitry dostaly zcela nový kabát, který jak z hlediska estetického, tak mechanického znamenal ve srovnání s loňskými podrámovými modely výraznou modernizaci, třistapadesátky si na větší inovaci musely počkat až do roku 1931. Pro sezóny 1929 a 1930 musely vystačit s téměř nezměněným vzorem z roku 1928, kde v podstatě jedinou novinku představovala sedlová nádrž. Mazání stále ztrátové, moderní cirkulační s výkonným pístovým dvojčinným čerpadlem zůstalo vyhrazené jen pro vlajkové půllitry.

    Saroléa 25O, 1929       Saroléa 25O, 1929

    Saroléa 24U, 500 OHV. 1929

  • Technické resumé motocyklů Saroléa - 20. léta

    heslovitý výčet změn
    pro snazší orientaci P. T. kolegů veteránistů. Uvedeny jsou jen obecné údaje standardních motocyklů; různé prototypy, „přechodové modely“, jakož i detailní rozbory apod. zde z pochopitelných důvodů popsány být nemohou

    • všechny modely vždy svislé (stojaté) jednoválce, s oddělenou převodovkou (nikdy monoblok)
    • pouze rozvody SV nebo OHV (nikdy kupř. IOE), ventily nezakryté, v roce 1929 s novou řadou 24 u OHV kryté zdvihátka a vahadla (ventily volné)
    • vidlice systému Druid, v r. 1929 s novou řadou 24 vzoru Webb
    • podvěsné převodovky (350 ccm dva šrouby, 500 ccm čtyři šrouby) Sturmey - Archer (do roku 1922 „trojúhelníkové“, od roku 1923 „obdélníkové), od roku 1927 vlastní Saroléa systému Burman (v r. 1929 s novými 500 ccm řady 24 změna uchycení na rám v „kolejničkách“ pomocí třech svorníků)
    • zapalování vždy Bosch, při montáži el. osvětlení (dodávané pouze na přání) možný i Lucas
    • karburace pouze AMAC, od roku 1929 AMAL
    • mazání ztrátové, první cirkulační roku 1929 u 500 ccm
    • olejová pumpa Best & Lloyd, od roku 1928 Pilgrim, pomocná ruční pumpa Best & Lloyd buď v separátní olejové nádrži pod sedlem, nebo v integrovaná do benzinové nádrže; od roku 1929 u 500 ccm (cirkulační mazání) dvojitá vlastní konstrukce
    • do roku 1928 podrámové nádrže (toho roku se již u některých 500 OHV montovaly první předsériové sedlové nádrže)
    • do roku 1923 nádrže světlé se zeleným pruhem (podobné jako Triumph), logo pouze znak se stočeným řemenem a nápisem SAROLEA HERSTAL
    • od roku 1923 motocykly lakovány černě, linkována pouze nádrž (zlatá dvojitá linka), zlatý nápis SAROLEA kurzívou
    • kartery (a od r. 1927 převodovky Saroléa) kroužkovány
    • kola se 40 dráty, do roku 1928 výplet v lemu bubnu, od roku 1929 výplet do bubnu
    • do roku 1923 u 550 ccm alternativně řetěz / klínový řemen (první model 350 ccm z roku 1923 pouze řemenový)
    • do roku 1923 (1924) přední brzda špalíková, zadní klínová
    • do roku 1927 přední brzdový buben menšího průměru než zadní
    • tlumič řízení 1925-1927 malý „knoflík“ (jako u radiopřijímače), 1928 (350 ccm až do roku 1930) velké rádlované kolečko se čtyřmi otvory, od roku 1929 kříž signovaný SAROLEA HERSTAL
    • tlumiče pérování součástí horních odlitků mufen vidlice, 1925-1927 malé, 1928 (a 350 ccm až do roku 1930) velké, 1929 velký dvojitý na spodních vahadlech nové vidlice Webb
    • rám jednoduchý otevřený, v roce 1929 u nové řady 24 (T, S, U) jednoduchý uzavřený, v dolní části pod motorem zdvojený
    • tlumič záběru u převodovek Sturmey - Archer na spojce, od roku 1927 (převodovka Saroléa) v zadním kole pomocí gumových silentbloků (do roku 1927 tři čepy, poté čtyři)
    • výfuky v prvních letech buď zcela volné, nebo s jednoduchou nasazovací děrovanou koncovku, od roku 1925 hliníkové odlitky tlumičů
    • od druhé půli dvacátých let plynová dvoupáčka a páčka předstihu vzoru Doherty, signované SAROLEA HERSTAL

    Saroléa 1927, Formánek