La Marque Doyennes
-
Továrna Saroléa patřila mezi průkopníky motorismu, byla nejstarší motocyklovou značkou v Belgii a jednou z prvních na světě vůbec. V roce 1850 otevřel Joseph Saroléa malou zbrojní dílnu v Herstalu, průmyslovém předměstí Liege (Lutychu). Dlouhá léta se v odborných kruzích tradovalo, že nikdy nedošlo k prodeji zbraní pod názvem Saroléa. Zbrojovka sice dodávala ostatním značkám výrobně komplikované díly, odlitky atd., avšak rovněž vyráběla přinejmenším vlastní revolvery systému Lefaucheux signované J.SAROLEA. (Poslední dobou se jich několik objevilo na trhu s historickými zbraněmi.) Firma zakrátko patřila mezi špičku v oboru, což vedlo ke snahám o rozšíření sortimentu. V bouřlivém rozvoji techniky koncem 19. století padla volba, tak jako u mnoha podobných firem, na výrobu jízdních kol. První bicykly Royale Saroléa přišly do prodeje v roce 1892.
Po smrti zakladatele (1894) jeho potomci přijali do funkce technického ředitele Martina Fagarda, což jednoznačně určilo další vývoj. Fagard byl nadšencem pro motorismus a stal se pro další půl století vůdčí osobností firmy. V roce 1898 odstartovala motocyklová historie Saroléa výrobou série tricyklů s motorem De Dion Bouton. V roce 1901 vznikla první motocykleta s motorem objemu 247 ccm a výkonu 1.1/2 HP klasicky vloženým do rámu jízdního kola. Motor byl nepochybně kvalitní, neboť továrna ještě ten samý rok obdržela objednávku na 1000 kusů, a to přímo z kolébky motocyklismu, Anglie. Příští rok již ve Velké Británii prodávala kompletní motocykly pod názvem Kerry. Zajímavé informace o exportu motorů a motocyklů Saroléa do Anglie na počátku 20. století jsou zachyceny v obsáhlém bádání po historii motocyklů Ascot (v angličtině).
-
V průběhu dalších let se nabídka typů rozšiřovala, zvětšovaly objemy (od 239 po 499 ccm) a výkony (1.1/2 až 3.1/2 HP). Od samého počátku továrna využívala moderní technologie. Pohon plochým řemenem, abrais či odpařovací karburaci u strojů Saroléa nenalezneme. Všechny typy měly rozprašovací karburátor, pohon klínovým řemenem, vysokonapěťové zapalování (do roku 1905 suchým článkem a cívkou, poté magnetem), řízené ventily od roku 1905 (do té doby sací automatický, ovládaný podtlakem), od roku 1906 na přání mohla být montována přední odpružená vidlice Simplex, od roku 1910 dvourychlostní převodovka Royal Enfield nebo třírychlostí Sturmey - Archer či Armstrong v zadním kole, případně celořetězový pohon. Všechny modely byly jednoválcové, až na jednu výjimku. Ostatně, firma si po celou dobu existence zakládala na reputaci kvalitních jednoválců.
V roce 1905 představila model dvouválcový. Především z komerčních důvodů, jako konkurenci čtyřválcům od sousední F.N. V objemech 616 a 726 ccm představoval luxusní motocykl, který ovšem také nesl příslušnou cenovku, takže nedoznal většího rozšíření. Pořídil si jej však kupř. belgický král. Poslední provedení z doby těsně před vypuknutím I. světové války byly vybaveny startováním klikou (tj. jako u automobilu) přes řetězový převod.
-
Reklamní slogan Marque Doyenne se objevil v roce 1910, jako odkaz na průkopnické začátky první belgické motocyklové továrny. Firma tou dobou vyráběla čtrnáct různých typů motorů, které dodávala i jiným značkám, kupř. holandským či britským. Motocykly byly lakovány v britské zelené a kartery motorů kroužkovány. Rozkvět firmy přerušila válka a vpád německých vojsk do neutrální Belgie v srpnu 1914. Továrnu sice zabrali Němci pro svoji válečnou výrobu, ale motocykly Saroléa na straně Dohody se ctí projely bojiště od Liege až po Yser.